Po desetihodinovém letu s četnými turbulencemi, které Robert úspěšně zaspal, dosedl náš Airbus A330 200 na plochu pekingského letiště. Počasí nám zde moc nepřeje, ale podle informací v Manile je polojasno. Posilněni trojkou vcelku dobrého čínského piva a skvělého jídla, jsme se vrhli do útrob moderního a opravdu nádherného letištního prostoru.
Jako vždy nás čekal rentgen a prohledání, kde mi s úsměvem na tváři oskenovali i dready. Byl to dobrý vtip, kterému jsme se upřímně a bez přetvářek zasmáli. Ze všech je zde cítit přívětivost a dobrá nálada. I když je za okny 15 stupňů, mlhavá obloha a vytrvalý déšť. Nechybí samozřejmě Duty free shopy, Costa Cofee a k radosti Roberta ani Starbucks. Usedáme v blízkosti našeho Gate 06 a využíváme vychytávek této moderní budovy. Free WiFi po celém letišti a u sedaček jsou v podlaze, nebo ve sloupku univerzální 220V zásuvky. Robert rychle objevuje i nabíjení pro telefony pomocí USB slotu. Asi je čas jít na chvíli spát. V šest letíme dál a cílem bude Manila. 4 hodiny v letadle a poté 10 hodin autobusem do Banaue. Dobrodružství začíná.
